JINDŘICHOHRADECKÁ THALIE
aneb PO STOPÁCH OCHOTNICKÉHO DIVADLA
HISTORIE divadelních spektáklů a drobných hraných kratochvílí sahá v Jindřichově Hradci do r. 1571, kdy byla provozována masopustní kratochvíle „Hádání Masopusta neb Bachusa s Postem“, zpracovaná Mikulášem Dačickým z Heslova.
SOCIETATIS JESU (Tovaryšstvo Ježíšovo), kteří přišli do Jindřichova Hradce v r. 1594 .na pozvání Kateřiny, hraběnky z Montfortu, věnovali divadlu velkou pozornost. Pro své studenty připravovali hry s náboženskou tématikou, které většinou sami psali; například r. 1597 je připomínáno chrámové divadlo „O Božím hrobě“, kterou jezuité secvičili a které mělo nádhernou barokní výpravu. Divadelní scény byly rovněž součástí slavnostního průvodu, kterým byly do města přineseny ostatky sv. Hyppolita.
BOHUSLAV BALBÍN jako jezuita a profesor rétoriky v jindřichohradecké koleji byl povinen alespoň jednou ročně napsat divadelní hru, kterou provozovali studenti jezuitského semináře. Je známá jeho hra „O svaté Ludmile“ z r. 1655 a „O svatém Vojtěchu“ z r. 1658.
HYNEK GROSS, zdejší rodák a ředitel krumlovského zámeckého archivu zanechal svědectví o konání divadelních her v Jindřichově Hradci, které vyšly nákladem v knihtiskárně Jana B. Jakše, předchůdce Landfrasovy tiskárny. Jednalo se o „Divadelní hry v jesuitské koleji jindřichohradecké“, tři dramata.
ZÁMECKÉ DIVADLO
PAN Z MOHRENBACHU, krajský komisař a velký přítel divadla, přivezl r. 1790 do Jindřichova Hradce své vlastní divadlo, které bylo postaveno v kanceláři pana vrchního a pak na „vochlárně“ v bývalém královském sále. Hráli zde mladší zámečtí úředníci a měšťanští synové pod osobním dohledem majitele divadla. Pak se divadla ujala vrchnost a dala je přenést na lovecký zámeček na Jemčinu, takže v Hradci zbylo jen podium a dřevěná kostra divadla.
SPOLEK PŘÁTEL DRAMATICKÉHO UMĚNÍ
Mezitím se koncem r. 1804 utvořil „Spolek přátel dramatického umění“, který hrál v tomto bývalém zámeckém divadle. Zahájil 1.ledna 1805 hrou „Kleinstädler“, kterou napsal německý dramatik August von Kotzebue. Výtěžky z divadelních her se použily na vybavení divadla.
Roku 1808 uskutečnil Spolek benefiční představení ve prospěch znovuzřízení Střelnice, která vyhořela při požáru r. 1801.
Roku 1816 zahájil Spolek, rozšířený o nové členy, cyklus her a z výtěžků představení zakoupil pro zámecké divadlo 93 nových křesel a financoval rozšíření hlediště a zřízení galerie. V roce 1819 dokonce přispěl Spolek na výstavbu a provoz nemocnice uspořádáním benefičního představení (hra„Ahnsfrau“ rakouského dramatika Franze Grillparzera).
V čele tohoto ochotnického spolku stál tehdy PATER JOSEF ŠTĚPÁN CLAUDIUS, nazývaný „Pater Claudy“ , jindřichohradecký rodák a historiograf.
Zámecké divadlo bylo po zrušení parforzních honů přestěhováno zpět na hradecký zámek a hrálo se zde až do roku 1830, souběžně s ochotníky na Střelnici.
STŘELNICE
* 17.11.1815 uspořádali ochotníci představení „Bílá paní z Hradce“, který napsal hradecký občan, profesor Uhle na počest vrchnosti.
Protože rostl zájem o divadlo a omezený prostor zámeckého divadla již nepostačoval, začali ochotníci stále ve větší míře využívat sálu na Střelnici.
SPOLEČNOST PŘÁTEL DIVADLA
* 25.11.1830 bylo na Střelnici zahájeno divadlo SPOLEČNOSTI PŘÁTEL DIVADLA (Gesellschaft der Theaterfreunde“), o které se zasloužili čtyři setníci nově příchozího 11. pěšího pluku arcivévody Reinera.
PRAVDOVO STUDENSTSKÉ DIVADLO
FRANTIŠEK PRAVDA (vl. jm. Vojtěch Hlinka), spisovatel a národní buditel (bydlel v době svých gymnaziálních studií v Jindřichově Hradci v letech 1830-36 v pivovaru s Bedřichem Smetanou) napsal pro studenty svou první literární práci, divadelní hru „Krejčí princem“ a sám ji také nastudoval. Hra byla napsána v německém jazyce.
PROCHÁZKOVO OCHOTNICKÉ DIVADLO
Dr. JOSEF PROCHÁZKA, lékař a jindřichohradecký rodák, syn mlynáře z Devítského mlýna se usadil po roce 1840 v domě „u Kříže“ (roh Václavské a Vídeňské ulice). Za dob pražských studií se seznámil s J.K.Tylem a vypomáhal mu v jeho Kajetánském divadle. V té době již překládal a psal vlastní divadelní hry a povídky (pod pseudonymem „Devítský“) .
V Jindřichově Hradci se stal ředitelem ochotnického divadla, které prvně vystoupilo 1.12.1844 s veselohru „Čech a Němec“ od J.N. Štěpánka, která se stala mezníkem německého a českého divadla. Veřejnost přijala jejich vystoupení s velikým nadšením.
V l. 1852 – 1855 sehrála tato divadelní společnost více jak 30 her, jak svědčí seznam člena společnosti, Josefa Balliše. (in: Status ochotnického divadla v J. Hradci). Stejně pečlivě bylo sepsané „inventarium divadla“ z r. 1857 Karlem Osomem. Fundus měl malované dekorace, představující modrý, zelený a červený pokoj, rokokový pokoj, rytířský sál, selskou jizbu, vesnici, zahradu, město, oblaka, dva lesy, volnou krajinu, zimní krajinu, žalář a starý hrad.
19. a 24. 3. 1855 byla dokonce provedena romantická opera „Čarostřelec“ od K.M.Webera v českém jazyce. Dle místního tisku to byl „velmi odvážný a úspěšný čin.“
Procházkova ochotnická společnost hrála i na zámku – v době oprav na Střelnici. Měla v té době (kolem r. 1852) 80 členů, z toho 30 dam a 50 pánů a těšila se velké vážnosti a přízni celého města i okolí. Když r. 1856 dr. Procházka umírá, končí s ním i zlatá éra jeho ochotnického spolku, který sehrál ještě dvě představení a definitivně zanikl.
SPOLEK KATOLICKÝCH TOVARYŠŮ
Uspořádal 11. června 1860, po vysvěcení svého praporu, divadelní představení a v následujících letech občas divadlo hrál ve spolkové místnosti katolických tovaryšů ve staré obchodní škole (kdysi průmyslová škola). Členy tohoto spolku byli např. Václav Hanek, Martin Rezek, Eduard Hajný a další, kteří se později stali zakládajícími členy Divadelní ochotnické jednoty Jablonský.
OCHOTNICKÉ DIVADLO V DOMĚ U HANKŮ
Ze vzpomínek Václava Hanka vyplývá, že v jeho domě čp. 127/III se často hrávalo divadlo, neboť dcera tehdejšího majitele domu, Marie Meznerová, hrávala jako ochotnice také v zámeckém divadle (byla později matkou Felixe a Josefa Hankových).
DIVADLO VE SPOŘITELNĚ
Fotograf Bohdan Liška, který přišel do Jindřichova Hradce ze Znojma, byl velkým divadelním ochotníkem a propagátorem. V bývalém hostinci u Miřiovských v Klášterní ulici (pak spořitelna, nyní Komerční banka), kde bylo primitivní jeviště a svítilo se ještě lojovicemi, začal Liška hrát s několika známými loutkové divadlo o zimních večerech pro dospělé. Sám modeloval hlavičky loutek z chleba, ale když mu je myši v létě na půdě sežraly, upravil provizorní jeviště na dvoře a hrál již bez loutek sám.
MĚŠŤANSKÁ BESEDA V PANSKÉ UL.
Tyto ojedinělé pokusy o divadlo byly sice živené stálým zájmem obecenstva, ale nebyl zde přirozený vůdce a nadšenec Procházkova formátu. Až v letech 1879 a 1880 se konečně ujala divadla tehdejší Měšťanská Beseda, která se právě přestěhovala z hotelu „U Černého orla“ (dřívější hotel Kasper, nyní Grand) do nových spolkových místností v hostinci „U Kalluperů“ v Panské ulici, kde se péčí učitele Františka Lego uspořádalo několik divadelních přestavení s velkým společenským i finančním úspěchem. Povzbuzen tímto úspěchem, sepsal Fr.Lego stanovy budoucího divadelního spolku.
DIVADELNÍ OCHOTNICKÁ JEDNOTA JABLONSKÝ
Ustavující schůze byla 13.3.1881, právě v době, kdy byl na Vyšehradě pochováván význačný český básník a kněz Boleslav Jablonský (vl.jm. Karel Eugen Tupý), rodák z Kardašovy Řečice. Hradečtí ochotníci přijali pro svůj spolek z úcty jeho jméno. Bylo to v době, kdy v Praze byla dokončována stavba Národního divadla, které ale 12. srpna vyhořelo.
První představení „Jablonského“ se konalo 28. 9.1881 v sále Střelnice a výtěžek šel ve prospěch znovuobnovení Národního divadla. První hrou byl Kaiserův „Bratr honák“ s pěveckou vložkou „Červená růžičko, proč se nerozvíjíš?“ (nazkoušená na 17 zkoušek v zahradě u Legů). Před tímto představením byla slavnostní hudební předehra a báseň napsaná Eliškou Krásnohorskou přímo pro Jablonského.
ARCHIV: STANOVY SPOLKU, SEZNAM ČLENŮ 1886-1942
PRVNÍ POKUS O POSTAVENÍ DIVADELNÍ BUDOVY
Dne 15.12.1881 podal Fr.Lego návrh na založení družstva pro postavení divadla a spolkového domu. (Tehdy bylo v Hradci několik vlasteneckých spolků: Slávy Dcera, Černín, Jablonský, Měšťanská Beseda aj.). Divadelní jednota Jablonský hned složila přes 100 zlatých.
DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ V RUDOLFOVĚ
V r. 1882 byla ohrožena existence nového spolku, když velitel ostrostřeleckého sboru p. Mazzetti zakázal Jednotě Jablonský, aby hrála na Střelnici. Důvodem zákazu zapůjčovat divadelníkům sál byl nesouhlas střeleckého sboru, aby ochotníci získávali hraním peníze na postavení vlastního divadla a spolkového domu. Divadelní představení byla přenesena do restaurace Rudolfov, kde se hrálo celé září 1882.
HLEDÁNÍ NOVÝCH PROSTOR – ZEISSŮV DVŮR
Svízelnou situaci, kde hrát, vyřešil nápad knihtiskaře V. Landfrase a stavitele Kocába, že by se dala upravit místnost v obecním „Zeissově dvoře“ (dnes ZUŠ) a této žádosti obecní výbor vyhověl. Ochotníci svépomocí a vlastními prostředky dokázali za dva měsíce vyrobit a zprovoznit divadelní sál, šatny i galerii. Slavnostní otevření se konalo 13.1.1883, po ouvertuře a proslovu od zdejšího rodáka a básníka Em. Miřiovského, se hrálo Jeřábkovo drama „Syn člověka“. Hrálo se zde až do začátku roku 1887, kdy bylo toto provizorní divadlo uzavřeno. (hrálo se zde celkem 52 her). Jednak se nedařilo splácet stavební půjčku, ale také výsledkem snažení starosty města dr. V. Naxery, který byl velkým příznivcem divadla, bylo dosaženo shody se střeleckým sborem na Střelnici.
STŘELNICE
27. 2. 1887 bylo zahájeno na Střelnici další období ochotnické Jednoty Jablonský a 28. září sehráli výroční 100. představení. Byl proveden opět „Bratr honák“, kterým před 11 lety Jednota činnost zahájila. V letech 1881-1892 sehrál soubor 100 představení. Repertoár byl tvořen především z děl českých dramatiků: především L. Stroupežnického, J.K.Tyla, Č. Jeřábka, F.X. Svobody, J. Štolby, E. Bozděcha, F.F.Šamberka, Fr. Langera a ze světové dramatiky to byl V.Sardou, E. Labiche, E. Scribe, F. Schönthan, E. Raupach a G. Ohnet. Ochotníci si troufli na Goetheho Fausta.
Hrálo se zde až do vypuknutí 1. světové války, pak byla činnost ochotníků přerušena a znovuobnovena v květnu r. 1918 na oslavu konce války. V r. 1921 slavili ochotníci své 40. výročí činnosti slavnostním představením Stroupežnického „Naši furianti“.
Pravidelná divadelní sezóna byla zahájena až v dubnu 1924 v nově přestavěné sokolské dvoraně na Střelnici a na novém jevišti.
Určitá stagnace nastala již před 1. sv. válkou a ochotníci se s ní vypořádávali jen pomalu. Byla výsledkem jednak ubývajících členů souboru a zřejmě i určité vyčerpanosti; zakládající skupina ochotníků zestárla a nová generace ještě nebyla herecky vyzrálá. Možná i proto se Jablonští stáhli do bývalého gymnázia.
(BÝVALÉ) GYMNÁZIUM
Díky přízni městských radních dostali Jablonští spolkovou místnost v budově bývalého gymnázia (dnes Muzeum Jindřichohradecka), kde si zřídili malé jeviště a prostor otevřeli pro veřejnost 16. 12.1928. POZOR V KZ 1981 JE UVEDENA SPOLKOVÁ MÍSTNOST V BUDOVĚ KLÁŠTEŘÍČKA!!!!
SVAZ ROTMISTRŮ V J. HRADCI
Nově vzniklý dramatický soubor Svazu rotmistrů využil stagnace „Jablonského“ a za první deset let působení (1924-1934) sehrál na Střelnici sto představení.
ZNOVUOŽIVENÍ „JABLONSKÉHO“
Patrně úspěchy konkurenčního Svazu rotmistrů a také blížící se 50. výročí založení (1931) přiměl ochotníky z Jablonského k oživení jejich spolku. V třicátých letech byly nastudovány hry jak českých dramatiků (V. Štech, J. Kvapil, A. Jirásek, J. Voskovec-J.Werich), tak i hry cizích autorů (R. Rolland, C.M.Balucki,H. Ibsen, J.A.Krylov). Tehdejší ředitel ochotnického divadla byl J. Šimánek, který sepsal Po stopách ochotnického divadla v J. Hradci, končí rokem 1931. Vypočítal na 250 her, které soubor za 50. let sehrál. Jenom v letech 1932-1938 bylo provedeno celkem 38 her s 52 představeními.
ZMIZELÝ ARCHIV
Po éře J. Šimánka již nebyl veden archiv tak pečlivě a podrobně, takže se začaly vyskytovat značné mezery v dokumentech o činnosti Jablonského. Další pokusy o archivaci končí skartováním spolkových dokumentů v r. 1964. Zachovaly se pouze dvě knihy sesbíraných novinových zpráv. Z Ohlasů od Nežárky a z časopisu Zájmy českomoravské vysočiny, které sestavil Fr. Jeníček. Dokumenty ale končí rokem 1941 zákazem vydávání regionálních tiskovin.
Další předseda „Jablonského“, J. Svoboda začal v r. 1944 psát kroniku spolku, která měla navazovat na Šimánkovu knihu, ale tento rukopis je stále nezvěstný. Přitom v letech 1939-1945, tedy v období 2.sv.války se naopak aktivita spolku velmi zvýšila; bylo nastudováno celkem 46 her se 101 představením. V r. 1940 má Jablonský na repertoáru 6 her a jednu operetu a zajíždí také do okolních měst (Kamenice n.Lipou, Kardašova Řečice, Počátky).
DIVADLO V HOTELU GRAND
Počátkem 40. let nastudoval Jablonský operetu Čechy krásné, Čechy mé, což vzbudilo velký protest ze strany Němců, takže po zabrání Střelnice pro německé akce ztratili ochotníci svou scénu. Díky ochotě majitele hotelu Grand, p. Josefa Schneidera, si divadelníci vybudovali malé náhradní jeviště přímo v hotelovém sálu. Na repertoáru byli starší čeští dramatikové – F.F.Šamberk, S.K.Macháček, L.Stroupežnický; mladší generaci zastupovali O.Scheinpflugová, F.Šrámek a F.Zavřel. Pro děti byla uvedena pohádka B. Němcové: O měsíčku, slunečníku a větrníku.
Hrou L. Stroupežnického „Na valdštejnské šachtě“, kde hostoval R. Deyl, člen činohry ND, se v létě r. 1944 ochotníci rozloučili se svým publikem, protože v celé zemi byla úředně zakázána veškerá divadelní činnost.
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Jablonský zahájil v září 1945 Jiráskovou Lucernou.
V období let 1946-1951 působí i na soubor celospolečenské změny, aktivita ochotníků se snižuje na pouhých 22 her s 33 představeními. Na repertoáru byly zejména hry Fr. Langera, K. Čapka a nechyběly též sovětské hry, poplatné době od A.S.Makarenka či K.Simonova.
PŘÍRODNÍ DIVADLO
Cílem ochotníků bylo zřízení přírodního divadla na břehu Vajgaru. Tehdejší předseda spolku Fr. Suchan dohodl s dr. Vl. Slavíkem, majitelem zalesněné parcely (tzv. „Slavíkův lesík“) na protilehlém břehu Vajgaru použití části tohoto pozemku. Plán vyhotovil arch. B. Kasal a skupina členů divadla začala pracovat na úpravě terénu pro příští amfiteátr. Pro nedostatek finančních prostředků a pro nezájem širší veřejnosti nebyl projekt nikdy dokončen.
LOUTKOVÉ DIVADLO
Spolku se podařilo získat souhlas národního výboru k převzetí loutkového divadla bývalé Národní jednoty pošumavské. Po prodeji jeviště z hotelu Grand zřídil soubor novou loutkovou scénu v budově někdejší pokračovací škole (KTERÁ?) Hrálo se zde od října 1949. Později, po nuceném vyklizení budovy, bylo loutkové divadlo rozebráno, přeneseno do Klášteříčka (dnes Okresní soud) a stejně jako jiný spolkový majetek patrně zničeno.
50. léta
První polovina 50. let byla ve znamení střídání hereckých generací. Většina dosavadních režisérů odešla a také počet účinkujících se zmenšil. Počet nastudovaných her se snížil na minimum; např. v r. 1952 se nehrálo vůbec. Až od r. 1955 se soubor opět vzchopil a kromě domovské scény hostoval na všech jevištích jindřichohradeckého okresu a účastnil se i národních přehlídek. V následujících desetiletích se objevovaly na repertoáru hry dramatiků nové generace (O. Daněk, J. Drda, J. Dietl, V. Čtvrtek, M. Jariš).
60. léta
Ale i zde byly ještě pauzy v činnosti souboru, zejména v 60. létech, kdy v roce 80. výročí (1961) se spolek zmohl jen na retrospektivní výstavku a při uspořádaném festivalu ochotnických divadel se spokojil jen s rolí hostitele. Podobné pauzy byly i v letech 1965 a 1968.
70. léta
Byla ve znamení českých her; hrály se hry zejména současných dramatiků: O. Daňka, J. Dietla, J. Drdy. Dvakrát se soubor vrátil i k osvědčeným titulům klasika české literatury Aloise Jiráska a také byl uveden divácky i herecky tolik oblíbený Gogolův Revizor. Soubor pamatoval i na děti a v Roce dítěte (….) uvedl pohádku Václava Čtvrtka „Jak se stal Rumcajs loupežníkem“, se kterou pohostinně vystupoval i na jevištích v okolí Jindřichova Hradce.
80. léta
Repertoár divadelního souboru dává ještě počátkem 80. let přednost klasice (L.Stroupežnický – Naši furianti), pak ale vyhledává hry evokující přítomnost (Na kůži se neumírá); v těchto letech připravuje a hraje soubor maximálně jednu hru ročně, výjimkou je asi r. 1982, kdy byly sehrány dvě divadelní hry.
90. léta
Jsou částečně poznamenána změnou společenských poměrů, což se projevuje zejména úbytkem volného času, neboť v té době je paradoxně herecký soubor velmi vyzrálý a připravují se kvalitní tituly jako je Jeppe z kopečku nebo veselohra Charleyova teta, velmi oblíbený titul. Dokonce soubor připravil jevištní apokryfy Noc a skála podle knižního triptychu jevištních perzifláží.
21. století – 10. léta
V roce 2000 a v následujícím roce nastudovali divadelníci dvě současné komedie a soubor hledal nového režiséra. Dosavadní režisér Jiří Beniške byl již důchodového věku a Ladislava Ratajová jako ředitelka nastudovala v r. 2001 komedii současného plzeňského dramatika a herce Ant. Procházky „S tvojí dcerou ne“.
V dalších letech přicházejí do souboru noví režiséři, kteří zahajují éru tzv. syntetického divadla, tj. syntézy všech složek inscenace (herectví, scénografie, hudba, tanec). Od r. 2002 do r. 2011 bylo nastudováno sice jen 8 her, ale část souboru hrála ve čtyřech letních operních féeriích, které si sami nastudovali a které se konaly v J. Hradci a blízkém okolí. Také divadelní plesy přilákaly více návštěvníků díky nové dramaturgii a tím i novému pojetí spolupráce profesionální kapely Aleše Hávy a herců. Divadelní soubor v těchto letech se stal také neodmyslitelnou součástí každoročního slavení masopustu, který pořádá Baráčnická rychta Kunifer spolu s Městem. Listopad roku 2007 znamenal pro divadelní společnost velkou ztrátu – týden po derniéře hry Dámský krejčí nás nečekaně a navždy opustil vynikající herec pan Václav Staněk, přezdívaný „jindřichohradecký Mošna“. O rok později – k prvnímu výročí jeho úmrtí uspořádali divadelníci vzpomínkový večer na Střelnici.
Řady divadelníků opustili v těchto letech ještě paní Květa Máchová, Věra Malá a Luboš Lepič.
V roce 2011, tedy ve výročním 130. roce založení divadelního souboru, byl „Jablonský“ pozván českou ambasádou, resp. velvyslancem dr. Tomášem Kafkou, aby zahrál představení „Ať žije Bouchon!“ v irském Dublinu pro českou a slovenskou menšinu. Představení se setkalo s velkým úspěchem a nadšením jak pro svou aktuálnost, tak pro lehkost, se kterou tuto francouzskou konverzační komedii soubor hrál.
PROVÁZKOVO OCHOTNICKÉ DIVADLO (1844-1856)
ČECH A NĚMEC, J.N. Štěpánek, premiéra 1.12.1844
1852 – 1855 sehrála tato divadelní společnost více jak 30 her (m.j. Mlynář a jeho dítě, Fridolín aneb Cesta do železných hutí, Spanilá Savojanka v Paříži, Dráteník, Tři otcové najednou, Vojákova žena, Zasnoubení pod bubnem, Zlý duch Lumpacius vagabundus čili Prostopášný trojlístek, Zasnoubení před popravou, Marie, dcera pluku, Po svatbě, Matilda aj).
SPOLEK KATOLICKÝCH TOVARYŠŮ (zal.1860)
ROHOVÍN ČTVERROHÝ, V. Klicpera
ČECH A NĚMEC, J.N. Štěpánek
Hráli: Václav Hanek, Martin Rezek, J. Buda, Ed. Hajný,
MĚŠŤANSKÁ BESEDA 1879/1880 :
SLAVNOSTI VE HVĚZDĚ, vedení: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
KREJČÍ A ŠVEC, autor: J. Štolba, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
TŘI FARAONOVÉ, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
HLOUPÝ PODOMEK, autor: E. Pohl,ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
NÁVRAT REDAKTORA Z CHLÁDKU, autor: J. Jaroš, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská
MŮJ SYN, autor: E.J., ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
DVĚ POSTELE V JEDNOM POKOJI, autor: Lefévr, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul
PRVNÍ DEN PO SVATBĚ, autor: Venkryt, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
PRODANÁ LÁSKA, autor: J. Neruda, ved.: Fr. Lego, U Kalluperů, Panská ul.
Hráli: pp. Václav Hanek, Komárek, Šetka (později velkoobchodník ve Vídni), kupec Doležal, Kašpar Pokorný, později Bohdan V. Liška, sl. Ctiborová, sl. Komárková,.
DIVADELNÍ OCHOTNICKÁ JEDNOTA JABLONSKÝ :
BRATR HONÁK, autor: Kaiser, 28.9.1881, Střelnice
75 KREJCARŮ PANA ČVANČARY, 15.8.1882 zahradní restaurace Rudolfov
PROTEKTOR A PRETENDENT, autor: Pešková, 3.9.1882, zahrad.rest. Rudolfov
Z CHLÁDKU, autor: Jaroš, 3.9.1882, zahradní restaurace Rudolfov
JOSEF KAJETÁN TYL, autor: F.F.Šamberk, 10. a 24.9.1882, zahr.rest. Rudolfov
DAČICKÝ Z HESLOVA, nedatováno,Hráli : pp. Albrecht, Nekut, Winternitz, Hajný, Buzek, Šantrůček, B. Liška, Hanek, pí Hanková, pí Šetková, pí Kalašová, sl. Steinhauserová, sl. Hanková
1883 – Syn člověka, autor: Jeřábek, Zeisův dvůr
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK, 18.11. 1883 , Zeisův dvůr Hráli : pí Albrechtová, pí Matoušková, sl. Hilgartnerová, sl. Komárková, Bohdan Liška, Josef Mates
DĚDIC DUCHA, autor: E. Krásnohorská, 28.12.1884, Zeisův dvůr
PANÍ MINCMISTROVÁ, autor: L. Stroupežnický, 15.8.1885, Zeisův dvůr
RABÍNSKÁ MOUDROST, autor: J. Vrchlický, režie: B. Liška, 22.7. 1886, Zeisův dvůr + 24.10. Soběslav
PRIMÁTOR, autor : J. Kollár, 12.9.1886, Zeissův dvůr
JEAN BAUDY, autor: A. Vacquerie, E. Pešková, 23.1.1887 – poslední představení, Zeisův dvůr
V PANSKÉM ČELEDNÍKU, autor: L. Stroupežnický, 27.2.1887, Střelnice
KDYŽ SLAVÍK DO LESA ULETÍ, autor: Müller, 27.2.1887, Střelnice
ZKOUŠKA STÁTNÍKOVA, autor: E. Bozděch, 24.9.1893, Střelnice
MEZI UMĚLCI, autor: J. Štolba, 11. n. 12. 12. 1897, host: Adéla Volfová, členka ND, Střelnice
NEŽENÍLKOVÉ, autor: A. Volfová, 11. n. 12.12.1897. host: Adéla Volfová, členka ND
Střelnice
PAN MĚSÍČEK, OBCHODNÍK, autor: L. Stroupežnický, 11. n. 12.12.1897, host: Adéla Volfová, členka ND, Střelnice
1900 – 1910
ŽÁRLIVÁ, autor: Bisson, 3.1.1904, Střelnice
TĚŽKÉ RYBY, autor: M. Balucki, 2.4.1911, Střelnice
ZÁVĚŤ LUKAVICKÉHO PÁNA, autor: J. Vrchlický, 9.9.1912, Střelnice
1910-1920
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK, L. Stroupežnický, po r. 1910
PANÍ MINCMISTROVÁ, autor: L. Stroupežnický, 11.3.1913, Střelnice
SVĚDEK, autor: J. Vrchlický, květen 1918, Střelnice
M. D. RETTIGOVÁ, 1920 (p. Hajný, p. Líman ml., slč. Poláčková , pí M. Matoušková, pí Gantnerová, slč. Bistřická, B.Liška, slč. Milada Löflerová, pí Nováková, pí Kalašová, slč. Milka Slavíková, slč. Bečková, p.Buzek
1920-1930
VDAVKY NANYNKY KULICHOVÉ, Herman – Pohorská, 1920
V ZAJETÍ, Blumenthal, 1920
NAŠI FURIANTI, autor: L. Stroupežnický, 28.9.1921, Střelnice
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK, L. Stroupežnický, 1921 (slč. Hanková,Bohdan Liška, p. Hanek, pí Kalašová, slč. Hanková, pí Schneidrová)
VOJNARKA, 1921 (slč. Šmiková)
KOMTESA KUKUČ, 1922 (slč. Šmiková, p. K. Zyka)
FAUST, J.W.Goethe, asi r. 1922 (p. Bohdan Liška- FAUST, pí Hanková, sl. Anna Steinhauserová, pí Šetková, Pepička Albrechtová, Václav Hanek, pí Kalašová
PANÍ MINCMISTROVÁ, autor: L. Stroupežnický, 30.4.1924, Střelnice
SPANILÁ MLYNÁŘKA, autor: Mélésville, 30.4.1924, Střelnice
JOSEF KAJETÁN TYL, autor: F.F.Šamberk, 16.5.1928, Střelnice + živý obraz „Hold Národnímu divadlu“
SVATÝ VÁCLAV, autor: Fr. Langer, 1.1.1929 + živý obraz, Střelnice nebo bývalé gymnázium
Seznam her uvedených během 50 let Jednoty Jablonský (1881 – 1931):
Od r. 1881: Kaiser: Bratr Honák, Štolba: Krejčí a švec, Tyl: Paličova dcera, Štolba: Bratranec, Schlesinger: Můj syn, Častolovský: Věno, Aubigny: Život za přítele, Bayard: Protektor a pretendent, Jaroš: Z chládku, Šamberk: J.K.Tyl, Jeřábek: Syn člověka, Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Bayard: Vězeň carevny, Sardou: Při piquetu (piketu), Gruber: Sedlák křivopřísežník, První den po svatbě, Melesville: Spanilá mlynářka, Pešková: 73 krejcarů pana Čvančary, Copée: Stávka kovářů, Premarey-Počátecký: Doktor Robin, Stroupežnický: V ochraně Napoleona I., J. z Plötzů: Zaklený princ, Šamberk: J.K.Tyl, Pulda: Nájemníci domácího pána, Labiche: Robert ďábel, Bozděch: Zkouška státníkova, Hausman: Před myslivnou (opereta), Bayard: Protektor a pretendent, Boleslavský: Svatojánský dvůr, Benedix: Nápoj lásky, Tyl: Muka chudé ženy, Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Lefode: Dvě postele v jednom pokoji, Pešková: Marie Terezie, Nový: Žižka pod pantoflem, Novotný: Kniha III., kap. I., Český dobrovolník a francouzská selka, Labiche: Dobrák, Jeřábek: Služebník svého pána, Rosieri: Brute, pusť Caesara, Lego: Česká národní svatba, Český dobrovolník, Brachvogel: Narcis, Scribe: Boj s dámami, Šamberk: Palackého třída, Moser: Chléb z milosti, Lego: Dědicové Bílé hory, Bozděch: Z doby kotilionů, Birch-Pfefferová: Zvoník u Matky Boží, Raupach: Mlynář a jeho dítě, Crisafulli-Boccage: Perla, Krásnohorská: Dědic ducha, Něvský: Daniševi, Scribe: Boj s dámami, Derréry: Nevinně odsouzen, Schönthan: Únos Sabinek, Stroupežnický: Paní mincmistrová, Světlá-Pešková: Vesnický román, Labiche: Nemám čas!, Maximov: Po smrti k oltáři, Rorauer: Mája, Schönthan: Únos Sabinek, Scribe: Sklenice vody, Carman: Dva sirotci, Lavriére: Casanova, Raupach: Mlynář a jeho dítě, Ruth: Sestřenka, Litoměřický: Pacientka, Birch-Pfefferová: Sedlák zlatodvorský, Kukla: Anatomové, Pippich: Ve veřejném životě, Chatriand: Polský žid, Ohnet: Majitel hutí, Kukla: Anatomové, Labiche: Z lásky k umění, Žertva na Balkáně, Ohnet: Majitel hutí, Scribe: Sálický zákon, Görner: Převržená slánka, About: Vrah, Pešková: Jen mimochodem, Vrchlický: Rabínská moudrost, Kollár: Primátor, Barbier: Sarah, Labiche: Dobrodinec ptáčat, Knejser: Chudý písničkář, Vacquerie: Jean Baudy, Stroupežnický: V panském čeledníku, Müller: Když slavík do lesa zaletí, Benedix: Něžné příbuzenstvo, Pfefferová: Miláček štěstěny, Pešková: Jen mimochodem, Sardou: Při piketu, Dumas: Kean, Český dobrovolník, Návrat českého dobrovolníka, Za dveřmi, Scribe: Pst!, Kneisl: Ona něco ví, Štolba: Vodní družstvo, Stroupežnický: Paní mincmistrová, Balucki: Příbuzní, Desvaliéres: Půjč mi svou ženu, Müller: Když slavík do lesa zaletí, Grillparzer: Pramáti, Tyl: Marie, dcera pluku, Jeřábek: Veselohra, Častolovský: Věno, Aubigny: Život za přítele, Björsen: Novomanželé, Štolba: Bratranec, Barriére: Hraběnka Semerive, Šamberk: Ravuggiolo, Šamberk: Palackého třída, Pfleger: Kapitola I., II., III., Krylov: Medvěd námluvčím, Pailleron: Myška, Ibsen: Nora, Svoboda: Směry života, Kaiser: Bratr honák (100. představení 23.10.1892), Jeřábek: Služebník svého pána, Pailleron: Jiskra, Viková-Kunětická: Sběratelé starožitností, Svoboda: Rozklad, Laufs: Blázinec na cestách, Bellot-Villefard: Poslední vůle Caesara Girodota, Blumenthal: V zajetí, Bozděch: Zkouška státníkova, Melesville: Spanilá mlynářka, Schönthan: Hloupý kousek, Raupach: Mlynář, Balucký: Klepy, Štech: Maloměstské tradice, Neruda: Prodaná láska, Tyl: Paličova dcera, Labiche: Cesta do Švýcar, Lemoine-Labiche-Decourcelle: Dr. Vassman, Gastinan: Plesové střevíce, Stroupežnický: V ochraně Napoleona I., Kumičič: Rodinné tajemství, Volfová: Neženílkové, Štolba: Mezi umělci, Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, Sirotčí peníze, Šubrt: Jan Výrava, Pešková: Jen mimochodem, Krylov: Medvěd námluvčím, Vrchlický: Závěť Lukavického pána, Balucki: Těžké ryby, L´Arronge: Doktor Kalous, Kühnl: Ona něco ví, Nejedlý: Zápas o nevěstu, Krylov: Vnučka, Světlá-Krásnohorská: Přišla do rozumu, Ohnet: Majitel hutí, Vávra: Cylindr, Scribe: Sálický zákon, L´Arronge: Dcery pana Zajíčka, Björnson: Novomanželé, Zalevski: Ostrouhali, Štolba: Závěť, Vrchlický: Svědek, Archleb: Meteor, Svoboda: Mlsáníčko, Lapený Samsonek, Balucki: Po smrti tetině, Vzletem sokolím, Bisson: Žárlivá, Balucki: Po smrti tetině (v Jarošově), Karlweiss: Veselá volba, Jirásek: M.D.Rettigová, Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Leger-Procházka: Vpád, Krylov: Medvěd námluvčím, Schönthan: Hloupý kousek, Jacobsen: U otce Prokopa, Kaedlburg: Nadporučík v civilu, Štolba: Vodní družstvo, Balucki: Těžké ryby, Klub mládenců, Vrchlický: Závěť Lukavického pána, Stroupežnický: Paní mincmistrová, Svoboda: Směry života, Štolba: Zapovězené ovoce, Pohl: Krasojezdkyně, Rudolf: Pan okresní soudce, Melesville: Spanilá mlynářka, Vrchlický: Svědek, Jirásek: M.D.Rettigová, V zajetí, Flers-Caillavet: Rozkošná příhoda, Herman-Pohorská: Vdavky Nanynky Kulichové, Němcová-Pohorská: Babička, Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Svoboda: Poupě, Šarlich: Dohra, Bisson: Žárlivá, Strejček: Staří studenti, Pohorská: Libuše Smetanová, Stroupežnický: Naši furianti, Jirásek: Vojnarka, Patrný: Ostříž, Lokay: Růžová pouta, Šrámek: Léto, David-Malloch: Ta první láska, Krylov: Šest havranů, Schönthan: Komtessa Kukuč, Horáková: Dolorosa, Svoboda: Poslední muž, Kunětická: Holčička, Oliva: Před svatbou, Svoboda: Milý tatínek, Stroupežnický: Paní mincmistrová, Melesville: Spanilá mlynářka, Strejček: Zástěrková protekce, Pšenka: Moře nerozdvojilo, Kunětická: Cop, Kvapil: Oblaka, Šamberk: J.K.Tyl, Kraatz: Rozvedený pán, Stroupežnický: Pan Měsíček obchodník, Bernard-Vrbský: A život jde dál, Rolland: Hra o lásce a smrti (s E.Vrchlickou), Destinnová: Tůně, Langer: Svatý Václav, Šamberk: Blázinec v 1. poschodí, Stoklas: Král Ječmínek, Jirásek: M.D.Rettigová, ……. Mikuláš Dačický z Heslova, Schönthan: Únos Sabinek, Voskovec-Werich: Premiera Skafander, Jerome Klapka: Miss Hobbs.
***
1930-1940
KRÁL JEČMÍNEK, autor: Stoklas, 9.3.1930 + živý obraz
M.D.RETTIGOVÁ, autor: A. Jirásek, 27.4.1930, host: R. Nasková, členka ND,
MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA, nedatováno
KONDELÍK A VEJVARA, I. Hermann, 1932
POSLEDNÍ MUŽ,F.X.Svoboda,1932
DCERUŠKA,P.Hell,1932
M.D.RETTIGOVÁ,A.Jirásek,1932, slč. Růžena Pohorská, emeritní členka Národního divadla v Praze
PANÍ MARJÁNKA,J.K.Tyl,1932
DOMINO, M.Achard,1932
MADAM SAN GENE,V.Sardou,1932 (titulní role R.Nasková,ND) ***
****Z Kulturního přehledu 1981 – JEŠTĚ OVĚŘIT
PANÍ MINISTROVÁ,B.Nusič, 1933
SESTŘIČKY U SV. PANNY KLÁRY,J.Hais-Týnecký, 1933
DESET MINUT ALIBI,A.Armstrong, 1933
ROZMYSLI SI TO, JAKOUBKU, L. Pirandello, 1933
RABÍNSKÁ MOUDROST,J.Vrchlický, 1933 ******************
VAJBRTRUC,R.Pohorská, 1934
ŽENITBA, N.V.Gogol, 1934
STILLMONDSKÝ STAROSTA,M.Maeterlinck, 1934
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK,L.Stroupežnický, 1934
FIDLOVAČKA,J.K.Tyl, 1934
JEJÍ PASTORKYŇA,G.Preissová, 1934
ZLATÁ HUSA,Baldesari-Plumlovská, 1934
STRAŠIDLA, H. Ibsen, 1935
JANA, H. Duvernois, 1935
VLCI, R. Rolland, 1935
JÍZDA O VELKOU CENU, K. Kosina, 1935
PROBUZENÍ, M. Mareš, 1935
LIDÉ NA KŘE, V. Werner, 1936
ISTAMBULSKÁ RŮŽE, J. Brammer, L. Fall,A.Grünwald,1936
VELKÉ POKUŠENÍ, K. Piskoř, 1936
ZUZANA HRAJE BANK, V. Werner, 1936
VDAVKY NANYNKY KULICHOVÉ, Herman-Pohorská, 1936 (p. Branyš, p. Metelec, slč. Fleichmannová)
VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL, F. Tetauer, 1937
BÍLÁ NEMOC, K.Čapek, 1937
BENEDEK, E. Vachek, 1937
PAN PROFESOR V PEKLE, K. Moor, 1937
NOC NA KARLŠTEJNĚ, J. Vrchlický, 1937
MATKA, K. Čapek, 1938
FILIPINA, A. Friedman, 1938
PODEJ ŠTĚSTÍ RUKU, J. Steblinský, 1938
O KRÁSNÉ DIŠPERANDĚ, J. Hais-Týnecký, 1938
PŘÍKLADY TÁHNOU, J.Snížek, 1939
MLÁDENECKÝ ÚKLID, Huxley, 1939
MATURITA, R. Fodor, 1939
NA TÝ LOUCE ZELENÝ, J.Beneš, 1939
ROZKOŠNÁ PŘÍHODA, Fler-Cailaver, 1939
KAŠPÁREK A ŠMIDRA (3 tituly), A. Sandner, 1939
HRA NA SCHOVÁVANOU, O. Scheinpflugová, 1940
ŠTĚSTÍ JE UMĚNÍ,V.Werner, 1940
DIVÁ BÁRA,B.Němcová-Razov, 1940
SOUPEŘI, Fr. Götz, 1940
HOŠI, DÍVKY, Vandenbergh, 1940
POKUŠITEL, V. Neff, 1940
STŘEVÍČEK PANÍ MARKÝZY, O. Schöfer, 1940
NA KAŠPÁRKA NIKDO NEVYZRAJE, K. Balák, 1940
KOUZELNÉ ZRCADLO, V. Pavlíková, 1940
PALACKÉHO TŘÍDA č. 27, F.F.Šamberk, 1941
BOHATÝ SEDLÁK, J. Verner, 1941
MĚSÍC NAD ŘEKOU, F. Šrámek, 1941
PŮLNOČNÍ VLAK, A. Ridley, 1941
CHLADNÉ SVĚTLO, O. Scheinpflugová, 1941
VZBOUŘENÍ V ÚSTAVU ŠLECHTIČEN, A. Breidhal, 1941
ŽENICHOVÉ, S.K.Macháček, 1941
*** (některé hry byly provedeny v hotelu Grand)
COP, B.Viková-Kunětická, 1942
30 VTEŘIN LÁSKY, A. Benedetti, 1942
PRÁVO NA HŘÍCH, V. Verner, 1942
VALDŠTÝN, F. Zavřel, 1942
STARÁ HISTORIE, J. Zeyer, 1942
BOHATÝ SEDLÁK, J. Verner, 1942
MALOSTRANSKÁ HUMORESKA, J. Neruda, F. Götz, 1942
STÍN, D. Niccodemi, 1942
POHÁDKA O ZLATÉM KLÍČI A ŽIVÉ VODĚ, Sokolová-Seidlová, 1942
ČTVERÁK HASTRMAN, V. Nejedlý, 1942
SEDLÁK SVÝM PÁNEM, Lope de Vega, 1943
PROUD, M. Halbe, 1943
CHLAPÍK, F.P.Buch, 1943
PÁN SE ŠEDIVÝMI SPÁNKY, L. Lenz, 1943
REJTAR, H. Zerkaulen, 1943
KOMEDIANT HERMELÍN, V. Verner, 1943
JAK TO POVÍME DĚTEM, H. Weiss, F. Woedke, 1943
MODRÝ DÉMANT, M.Rössner, 1943
ZA RANNÍHO KUROPĚNÍ,A. Heinrichs, 1943
ZA RANNÍHO KUROPĚNÍ, A. Heinrich,1944
LAKOMEC, J.B.Moliére, 1944
ZUZANA VOJÍŘOVÁ, J. Bor, 1944
ZAČALO TO NEVINNĚ, F. Griebitz, 1944
BABIČKA, B.Němcová, 1944
NA VALDŠTEJNSKÉ ŠACHTĚ,L. Stroupežnický, 1944
O SLUNÉČKU, MĚSÍČNÍKU A VĚTRNÍKU, B. Němcová, 1944
LUCERNA, A. Jirásek, (premiéra 16.9.), 1945 (slavnostní znovuzahájení činnosti)
VLCI, R. Rolland, 1945
RADÚZ A MAHULENA, J. Zeyer, 1945
LIŠÁK STAVINOHA, E. Vachek, 1946
ŽENITBA, N.V.Gogol, 1946
GUYANA, O. Scheinpflugová, 1946
PEG MÉHO SRDCE, W.S.Maugham, 1946
DVAASEDMDESÁTKA, F. Langer, 1946
PAN PERRICHON NA CESTÁCH, E. Labiche, E. Marzin, 1947
VĚC MAKROPULOS, K. Čapek, 1947
PLYNOVÁ LAMPA, F. Hamilton, 1947
ROZMAZLENÁ PAMELA, M. Kolář, 1947
OBRÁCENÍ FERDYŠE PIŠTORY, F. Langer, 1948
U VESELÉHO KAMZÍKA, Špilar,Mírovský,Tobis,Rohan 1948 (opereta)
KUBATA, V. Sedláček, 1948
RUSKÁ OTÁZKA, K. Simonov, 1949
ZLATÁ SVATBA, J. Tobis, 1949
PODSKALÁK, K. Hašler, F.F.Šamberk,1949
LIŠTIČKY, L.Hellmanová, 1949
SLOVANSKÉ NEBE, J. Toman, 1949
PŮLNOČNÍ VLAK, A. Ridley, 1950
NA LETNÍM BYTĚ, J.Štolba, 1951
KDO JE VINEN?, J. Stejskal, 1951
NEBE NA ZEMI, Voskovec-Werich, 1953
NAŠI FURIANTI, L. Stroupežnický, 1953 (Zd.Kryzánek j.h.)
SOUPEŘI, F. Götz, 1953
EUGENIE GRANDETOVÁ, H. de Balzac, 1953
opereta, 1955
LÉKAŘEM PROTI SVÉ VŮLI, J.B.Moliére, 1954
DOVOLENÁ S ANDĚLEM, J.Neuberg, F. Vlček, J. Mottl, 1955
JAN ROHÁČ, A. Jirásek, 1955 (zámecké nádvoří)
LOUPEŽNÍK, K.Čapek, 1955
Z BLÁTA DO LOUŽE, A.P.Čechov, 1955
MRTVÝ AŤ SE NEŽENÍ,B.Gábor, 1955
SVÁTEK PANA ŘEDITELE, Skowronski, Slotwinski, 1956
PALIČOVA DCERA, J.K.Tyl, 1956
LHÁŘ, C. Goldoni, 1956
OTEC, A. Jirásek, 1956
BÍLÁ NEMOC, K. Čapek, 1956
BÍLÁ NEMOC, K.Čapek, 1957
ČAJ U PANA SENÁTORA, Stodola, 1957
DŮM NA PŘEDMĚSTÍ, A. Arbuzov, 1957
PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU NA ČELE, B.Němcová, K.M.Walló,1955
DŮM NA PŘEDMĚSTÍ, A. Arbuzov, 1958
VĚČNĚ MLADÁ HISTORIE, A. Gladkov, 1958
ĎÁBELSKÝ KRUH, H. Zinnerová, 1959
INTELIGENTI, M. Jariš, 1959
ZDRAVÝ NEMOCNÝ, J. Moliére
PRAŽSKÝ FLAMENDR, J.K.Tyl
CHUDÁK MANŽEL, J. Moliére
PERLY PANNY SERAFINKY, R. Piskáček-J.Balda
LHÁŘ, C. Goldoni
HRÁTKY S ČERTEM, J.Drda, 1960
POHLED DO OČÍ, O.Daněk, 1960
VOJNA A MÍR, A.Neuman,E.Piscator,G.Prüfer, 1960
ŠERIF SE VRACÍ, M.Jariš, 1962
VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ, W. Shakespeare, 1962
ŠVÉDSKÁ ZÁPALKA, A.P.Čechov, 1963
O ZÁLETNÉM VELEBNÍČKOVI, G.Maupassant, 1963
LAŤKA, S.Lichý, 1964
GANGSTEŘI Z VALENCE, W. Ebert, 1964
SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, W. Shakespeare, 1964
SVATBA POD DEŠTNÍKY, V. Štech, 1966
TREPERENDY, C. Goldoni, 1967
KDO HLEDÁ, NAJDE, A.N.Ostrovskij, 1967
JEZINKY, BEZINKY, J. Kesselring, 1969
SŇATKOVÁ PODVODNICE, O. Daněk, 1970
SŇATKOVÁ PODVODNICE, O. Daněk, 1971
HLEDÁ SE PANIC, G. Maupassant, 1971,
režie: Jiří Beniške
hráli: V. Staněk, G. Pěchotová, V. Hanc, J. Dvořáková, A. Zieglerová, H. Fenclová, M. Nejedlá, A. Jizbová, G. Šťástková, L. Lepič, B. Čížek, J. Studený, S. Jirků, Fr. Staněk, V. Šašková, M. Lešiga, J. Beniške, J. Večeřa, M. Kulhánková, J. Doškářová, J. Vlčková, E. Adamová, V. Tůmová
FILOSOFSKÁ HISTORIE, A.Jirásek, F. Horák, D. Rybínová, 1972
BOUŘE, A.N.Ostrovskij, 1973
režie: V. Hanc
hráli: O. Čejka, J. Večeřa, M. Nejedlá, J. Břicháček, J. Dvořáková, H. Fenclová, J. Studený, B. Čížek, V. Staněk, M. Holá, A. Jizbová, G. Pěchotová, L. Lepič, R. Macek, V. Kovanda
OKÉNKO, 197? režie: Václav Hanc hráli: H. Fenclová, B. Čížek, V. Krátký, V. Staněk
MUŽ NA TALÍŘI, J.Dietl, 1974
DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES, J.Drda, 1974
SIMPLICIUS ? 1974
LUCERNA, A. Jirásek, 1976
režie: V. Hanc
hráli: H. Fenclová, B. Čížek, P. Bína, J. Studený, M. Nejedlá, J. Hrbová, L. Pána, P. Hazuka, V. Kovanda, J. Tománek, L. Lepič, G. Pěchotová, V. Staněk, V. Krátký, J. Beniške, L. Hanzalius, O. Čejka, K. Korandová, V. Korbel, J. Šlechta
DŮM, KTERÝ VYŠEL DVEŘMI, P. Vintila, 1976 NEBO 1977 (B.Č.)
REVIZOR, N.V.Gogol, 1978
režie: V. Hanc
hráli: J. Studený, H. Fenclová, L. Geistová, L. Lepič, K. Korandová, J. Večeřa, B. Čížek, P. Bína, P. Hazuka, S. Jirků, V. Staněk, V. Krátký, J. Břicháček, P. Bína ml., R. Macek, J. Šlechta, J. Beniške, L. Hanzalius, O. Čejka, M. Nejedlá, G. Pěchotová, S. Melounek, K. Vodrážka
JAK SE STAL RUMCAJS LOUPEŽNÍKEM, V. Čtvrtek, 1979
odb.spolupráce: Otto Hradecký
hráli: V. Staněk, D. Veselá, S. Jirků, L. Geistová, L. Němečková, V. Hanc, H. Fenclová, J. Studený, O. Čejka, L. Hanzalius,M. Nejedlá, K. Máchová, L. Studený, J. Večeřa st., J. Večeřa ml., B. Čížek
PARCELA PRO JAKUBA III., M. Brůhová, 1979
PARCELA PRO JAKUBA III., M. Brůhová, 1980 NEBO 1981 B.Č.
FIDLOVAČKA, J.K.Tyl, 1981
OKÉNKO, O. Scheinpflugová,1982 režie: L. Kinšt
hráli: G. Pěchotová, L. Geistová, J. Studený, L. Lepič, J. Večeřa, V. Krátký, J. Vonka, P. Körner
MOŽNÁ JE NA STŘEŠE KŮŇ, 1982
režie: L. Kinšt
hráli: M. Nejedlá, V. Staněk, H. Fenclová, P. Bína, B. Čížek, A. Jizbová, H. Cukrová
režie: L. Kinšt
hráli: J. Studený, M. Nejedlá, P. Bína, V. Hanc, V. Staněk, K. Máchová, E. Dvořáková, K. Žabka, K. Jirků, V. Malá, V. Pytlík, L. Šimr, J. Večeřa, P. Prudil, P. Kočí, H. Fenclová, L. Geistová, P. Körner, V. Krátký, I. Mrázová, B. Čížek, J. Vachta
režie: Jiří Beniške
hráli: V. Krátký, G. Šťástková, M. Nejedlá, E. Dvořáková, P. Körner, B. Čížek, L. Jirků, V. Staněk, J. Břicháček, L. Geistová
režie: Rudolf Macek
hráli: V. Krátký, G. Šťástková, M. Sedláček, V. Staněk, H. Fenclová, L. Jirků, L. Geistová, B. Čížek, E. Dvořáková, J. Večeřa, , P. Prudil , R. Macek
režie: Jiří Beniške
hráli: J. Studený, I. Mrázová, E. Dvořáková, L. Geistová, P. Prudil, B. Čížek, L. Lepič, L. Jirků, V. Staněk, V. Krátký, Č. Prchlík
režie: J. Beniške
hráli: V. Krátký, J. Večeřa, V. Staněk, E. Dvořáková, J. Studená, P. Körner, V. Hanuš, V. Staněk,L. Jirků, A. Jizbová, V. Malá, V. Hanuš
ÚČINKOVÁNÍ JABLONSKÝCH V INSCENACI ČS. TELEVIZE BRATISLAVA „TRIPTYCH O LÁSCE“ spolu s J. Kukurou, J. Preissovou, M. Motlové KDY?
ÚČINKOVÁNÍ V POŘADU ČT – „VÁNOČNÍ PASTORÁLE“ 1989
1990 – 2000
SVATBA POD DEŠTNÍKY, 1993
režie: Jiří Beniške
hráli: V. Staněk, J. Večeřa, B. Čížek, L. Lepič, P. Prudil
režie: Václav Krátký
hráli: V. Staněk, V. Hanuš, B. Čížek, R. Staněk, J. Smrčka, B. Čížek, V. Hanuš, J. Studený, P. Prudil, D. Hlínová, H. Šotová, K. Máchová, E. Dvořáková
JEPPE Z KOPEČKU, L. Holberg, 1995, Střelnice (premiéra 17.1.1996)
režie: Václav Krátký
hráli: V. Staněk, L. Ratajová-Geistová, P. Prudil, E. Dvořáková, V. Hanuš, R. Staněk, Z. Jahoda, J. Smrčka, E. Bauerová, P. Körner, V. Krátký, E. Kadlecová, V. Krátká, N. Paulfranzová, V. Chalupa
NOC A SKÁLA, Fr. Nepil, 1997, Střelnice (premiéra 25.4.1997)
režie: P. Prudil
hráli: V. Krátký, V. Staněk, V. Hanuš, L. Harudová/H. Šotová, P. Körner, J. Průša, J. Smrčka, B. Čížek, P. Kočí, R. Staněk, J. Konrád, J. Beniške, L. Lepič, P. Prudil, H. Fenclová/K. Máchová
Režie: V. Krátký
Hráli: V. Hanuš,H. Šotová, L. Ratajová, K. Máchová, E. Dvořáková, J. Průša, A. Tomek a další
režie : Jiří Beniške
hráli: V. Hanuš, V. Staněk, B. Čížek, E. Dvořáková, K. Smržová, J. Beníške, M. Machová, P. Körner, H. Šotová, L. Ratajová, L. Harudová
S TVOJÍ DCEROU NE, Ant. Procházka, 2001
režie: L. Ratajová
hráli: P.Prudil, E.Dvořáková, V.Staněk, L. Ratajová, K. Lišková
POPRASK NA LAGUNĚ , Carlo Goldoni, Střelnice
(premiéra 21.11.2002)
dramaturgie a režie: Sabina a Jiří Langerovi,
hráli: V. Staněk, V. Hanuš, P. Körner, L. Ratajová, H. Šotová, E. Dvořáková, K. Líbalová, P. Prudil, J. Smrčka, J. Böhm, M. Šťastný, P. Jelínek j.h., J. Gantner j.h., K. Kostková j.h., A. Gregorová j.h., Č. Třeček j.h.
DÁMA OD MAXIMA, Georges Feydeau,Střelnice
(premiéra 7.3.2004)
dramaturgie a režie: Sabina a Jiří Langerovi
hráli: K. Líbalová, V. Staněk, P. Körner, L. Ratajová, V. Hanuš, L. Lepič, J. Smrčka, H. Šotová, E. Dvořáková, R. Štěbetáková, L. Harudová, B. Bérová, H. Liškařová, K. Lišková, K. Smržová, K. Bedáňová j.h., B. Houdková j.h., J. Fišerová j.h., N. Svěráková j.h., M. Šťastný, P. Jelínek j.h./J. Gartner j.h., D. Prager j.h., T. Hrbek j.h., J. Langer, B. Čížek, kapela UKRUTANKA: L. Soukup, V. Bartoš, B. Komínek, J.R. Urban, B. Bartůňková j.h.(zpěv), J. Buchová (hlas)
LIDOŽROUTI , Johann Nepomuk Nestroy, Střelnice
(premiéra 8.12.2005)
dramaturgie a režie: Sabina a Jiří Langerovi
hráli: K. Lišková, P. Körner, V. Staněk, J. Smrčka, P. Prudil, L. Ratajová, E. Dvořáková, K. Heřmánková, R. Štěbetáková, Z. Skořepová alias Mary Lou, R. Hájek, B. Bérová,J. Fišerová, H. Liškařová, B. Součková, sestry J. a M. Popelkovy, Fr. Blahoudek, J. Böhm, M. Charvát, J. Beneš, A. Ratajová, T. Körnerová, kapela UKRUTANKA: L. Soukup, V. Bartoš, B. Komínek, J.R.Urban
DÁMSKÝ KREJČÍ, Georges Feydeau, Střelnice
(premiéra 13.4.2007)
dramaturgie a režie: Sabina a Jiří Langerovi
hráli: K. Heřmánková, L. Ratajová, V. Staněk, P. Körner, V. Hanuš, K. Lišková, S. Krajíčková j.h., E. Dvořáková, H. Liškařová, P. Prudil, K. Bedáňová j.h.,J. Fišerová j.h., I. Leštinová j.h., I. Líbalová j.h., B. Svobodná j.h., R. Hájek, M. Charvát, T. Körnerová, A. Ratajová, M. Lorenc, kapela UKRUTANKA: l. Soukup, V. Bartoš, B. Komínek, R.J.Urban
zájezd: Deštná 6.10.2007
DRAHOUŠEK ANNA, Verena Kanaan, Střelnice
(premiéra 30.1.2007)
dramaturgie a režie: Sabina Langerová
hráli: R. Štěbetáková, K. Heřmánková
KAŽDÉMU JEHO NEBE, Sabina Langerová(na motivy E.E.Kische), Střelnice (premiéra 25.4.2008)
dramaturgie a režie: S. a J. Langerovi
hráli: K. Heřmánková, V. Hanuš, T. Hrbek j.h., J. Böhm, V. Kociánová, E. Dvořáková, B. Čížek, L. Ratajová, V. Lorencová, M. Šteflová, B. Bérová, R. Štěbetáková, B. Svobodná, M. Palaugari j.h., M. Bureš j.h., J. Fajkus j.h., M. Lorenc, B. Blaas, J. Smrčka, M. Charvát, R. Hájek, K. Oupor, P. Prudil, P. Körner, T. Kadlec, D. Prager j.h., T. Körnerová, A. Ratajová, L. Harudová, T. Porochoňská j.h., kapela: L. Soukup, B. Komínek, V. Bartoš, J. Fajkus
SOUDNÉ SESTRY, (Terry Pratchett), Dům dětí a mládeže JH
(premiéra 18.10.2009)
dramaturgie a režie: Sabina Langerová
hráli: J. Procházková, Z. Jirsová, S. Stuchlá, R. Marušák, V. Duba, V. Procházka, M. Procházková, J. Fillerová, L. Filler, A. Dalíková, M. Lorenc, L. Ballek, V. Šrámek, P. Novák, M. Charvát, Z. Skořepová, R. Hájek, A. Lamačová, P.Körner
AŤ ŽIJE BOUCHON !,Jean Dell, Gérald Sibleyras, Střelnice
(premiéra 11.3.2010)
dramaturgie a režie: S. a J. Langerovi
hráli: R. Hurych Hájková (dř. Štěbetáková), P. Körner, V. Hanuš, J. Smrčka, M. Chládková, A. Dalíková, B. Bláhová, V. Kociánová, A. Reiterová, A. Lamačová, T. Kadlec, R. Hájek, V. Hanuš jr., Zd. Skořepová, M. Šteflová, L. Štefl, L. Ratajová, K. Heřmánková, M. Peterka, P. Prudil, B. Čížek, M. Charvát
8.9.2011 se hrálo v Teachers´ Clubu, Dublin, Irsko
ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA , Jaroslav Žák, úprava Hana Burešová, Střelnice
(premiéra 19.10.2012)
Dramaturgie a režie: S. a J. Langerovi
Hrají: Bára Bláhová, Adéla Ratajová, Jaroslava Vistořínová, Renata Adamcová, Adéla Dalíková, Michaela Körnerová, Laděna Ratajová, Adam Tomek, Josef Smrčka, Bohuslav Čížek, Vlasta Hanuš, Pavel Prudil, Pavel Körner, Michal Palaugari, Vít Zeman, Vít Marušák, Tomáš Kadlec, Martin Charvát, zpívají: Zdena Skořepová, Radka Hurych Hájková + kapela Ukrutanka (Ulejvanka pro tuto hru)
JAK JSEM SE ZTRATIL, Ludvík Aškenazy, úprava Jan Borna, Střelnice
(premiéra 3.12.2013)
Dramaturgie a režie: S. a J. Langerovi
Hrají: Vít Zeman, Vít Marušák, Vlastimil Hanuš, Martin Charvát, Pavel Körner, Michal Palaugari, Miroslav Snížek, Adam Tomek, Barbora Bláhová, Adéla Dalíková, Kateřina Heřmánková, Radka Hurych Hájková, Michaela Körnerová, Adéla Ratajová, Laděna Ratajová, Zdena Skořepová, Bronislava Svobodná, Milada Šteflová, Martina Valášková
Kapela Ukrutanka: Libor Soukup, Ladislav Bartoš, Martin Bureš, Bohumil Komínk, Luboš Caha nebo Pavel Moravec, Petr Pokovba, Oldřich Šetka, Miloš Hummel nebo Petr Bílek, Jack Urban.
VIVAT JABLONSKÝ, podle knihy Zd. Maršíkové „Těžko jest slavíku“ upravila S. Langerová
(premiéra 18.10.2013 Kardašova Řečice)
(repríza 19.10.2013 Střelnice, JH)
Hráli: L. Ratajová, V. Hanuš, A. Tomek a další, zpěv písně: Pozvedni se duše z prachu (Adam Michna) T. Kadlec a R. H. Hájková, doprovod L. Soukup. Dále hráli členové divadelního spolku J.K.Tyl K. Řečice
BYLO NÁS PĚT, Karel Poláček
(premiéra 17.4.2015)
Dramaturgie a režie: S. a J. Langerovi
Asistent režie: Vít Marušák
Hrají: Vít Zeman, Vít Marušák, Štěpán Peterka, Filip Šimánek, Jaroslav Marvan, Adéla Ratajová, Veronika Batelková, Barbora Bláhová, Vlasta Hanuš, Radka Hurych Hájková, Kateřina Heřmánková, Laděna Ratajová, Pavel Körner, Michaela Körnerová, Michal Palaugari, Adam Tomek, Martin Charvát, Jaroslava Vistořínová, Klára Vistořínová, Josef Smrčka, Pavel Prudil, Zdena Skořepová, Bronislava Svobodná, Milada Šteflová, Martina Valášková, Klára, Žofie a Anastázie Tichých, Martin Oberhel, Romana Kopřivová, Emanuel Krejcar, Martin Peterka
Kapela Ukrutanka: Libor Soukup, Bohumil Komínek, Pavel Moravec, Oldřich Šetka, Jack Urban.
****
DIVADELNÍ PLESY
„Sedm hodin v jižní Africe“, 1.2.1882
„Česká národní svatba“, 16.1.1883
„Noc v Pekingu“. 21. 1. 1885
Thespidova kára
„Balada z hadrů“
„Pionýři“ 25.2.2000
„Renesance“ 23.2.2001
„Císař a Kleopatra“ 23.2.2002
„Limonádový Joe“ 15.2.2003
„Dáma od Maxima“ 27.2.2004
„Renesance“25.2.2005
„I v Hradci bejvávalo blaze“ 3.3.2006
„Brazílie, má lásko“ 2.3. 2007
„C.K. Vídeň aneb z JH do starého mocnářství“ 29.2. 2008
„Zlatá šedesátá“ 27.2.2009
„Filmové hvězdy tančí nad Vajgarem“ 26.2. 2010
„Někdo to rád hořké (1.prohibiční ples)“ 25.2. 2011
„Titanic 1912 aneb Na horní palubě se tančí“, 2.3. 2012
„Straš nad Nežárkou“, 1.3. 2013
„Hrdina mého dětství“, 14.3.2014
OPERNÍ FÉERIE:
NEŽÁRECKÁ RUSALKA, 19.7. 2008
ČERT A KÁČA Z VAJBRTRUCU, 16.8.2009
SKRÝCHOVSKÁ CARMEN, 15.8.2010
KOMEDIANTI Z JINDŘIŠE, 21.8.2011
BENÁTSKÁ NOC:
Jindřiš, rok 2012
Městská plovárna JH, rok 2013
Městská plovárna JH, rok 2014
Městská plovárna JH, rok 2015
***********
Členové DSJ r. 2000 – 2011: – 2014:
ADAMCOVÁ Renata
BARTOŠ Láďa
BLAAS Bert
BLAAS – BÉROVÁ Bohuslava
BLÁHOVÁ Barbora
BÖHM Josef
ČÍŽEK Bohumil (+ leden 2014)
ČLUPKOVÁ Kateřina
DALÍKOVÁ Adéla
DVOŘÁKOVÁ Eva
HÁJEK Radovan
HARUDOVÁ Lenka
HANUŠ Vlastimil
HEŘMÁNKOVÁ – LÍBALOVÁ Kateřina
HURYCHOVÁ – HÁJKOVÁ Radka
CHARVÁT Martin
JELÍNEK Petr
KADLEC Tomáš
KOCIÁNOVÁ Vlasta
KÖRNER PAVEL
KÖRNEROVÁ Michaela
KOPECKÝ Petr
KRÁTKÝ Václav
LANGER Jiří
LANGEROVÁ Sabina
LEPIČ Luboš (+
LIŠKAŘOVÁ Hana
LIŠKOVÁ Kateřina
MÁCHOVÁ Květa (+
MALÁ Věra (+
MARUŠÁK Vít
OUPOR Karel
PALAUGARI Michal
PETERKA Martin
PETERKOVÁ Jana
PRCHLÍK Čestmír
PROXOVÁ – ŠOTOVÁ Hana
PRUDIL Pavel
RATAJOVÁ Laděna
RATAJOVÁ Adéla
SKOŘEPOVÁ Zdena
SMRČKA Josef
SOUKUP Libor
STANĚK Václav (+)
STUDENÝ Jaromír
STUDENÁ Jitka
SVOBODNÁ Broňa
ŠETKA Oldřich
ŠŤASTNÝ Miroslav
ŠTEFL Ladislav
ŠTEFLOVÁ Milada
SVOBODNÁ Broňa
TICHÁ Klára
URBAN Roman Jack
VALÁŠKOVÁ Martina
VISTOŘÍNOVÁ Jaroslava
VEČEŘA Jan
ZEMAN Vít
Ředitelé DSJ 1881-1999
1. Rudolf Šetka, směnárník 1881-1882
2. Josef Holče, knihkupec 1883
3. Jan Muk 1883-1897
4. František Enengl, učitel 1898-1913
5. Antonín Maděra, notář 1913 – 1918
6. Bohdan Liška, fotograf 1920
7. František Šetka, inspektor pojišťovny 1921-1927
8. Bohdan Liška, fotograf 1928
9. Jindřich Šimánek, pokladník spořitelny 1929 – 1938
(in: Po stopách ochotnického divadla v Jindřichově Hradci, Jindřich Šrámek, 1931)
10. Rudolf Zounek 1938 – 1939
11. Ladislav Stehna 1939 – 1941
12. Jaromír Stejskal 1941 – 1945
13. Bohumil Kasal 1946 – 1949
14. František Suchan 1949 – 1951
15. Václav Průcha 1951 – 1957
16. Jaroslav Peroutka 1957 – 1958
17. Jan Benda 1959
18. Jaroslav Svoboda 1960 – 1961
19. Václav Hanc 1962 –
(in: Kulturní zpravodaj, březen 1981)
20.
Ředitelé DSJ 2000-2011 :
RATAJOVÁ Ladislava 1999 –
CHARVÁT Martin
HANUŠ Vlastimil
JINDŘICHOHRADECKÁ ČINOHRA
9.-10.7.1999 CO ŘEKL RUZANTE, A.Beolci-Ruzante
7.-8.7.2000 LUCERNA, A. Jirásek
11.7. 2000 CO ŘEKL RUZANTE, A. Beolci-Ruzante
6.-7.7. 2001 JINDŘICHOHRADECKÁ ROMANCE, Z. Kryzánek
5.-6.7. 2002 NAŠI FURIANTI, L. Stroupežnický
4.-5.7.2003 STRAKONICKÝ DUDÁK, J.K.Tyl
1.-2.7. 2004 TVRDOHLAVÁ ŽENA, J.K.Tyl
1.-2.7. 2005 DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES, J. Drda
7.-8.7. 2006 VEČER TŘÍKRÁLOVÝ, W. Shakespeare
6.-7.7. 2007 NA TÝ LOUCE ZELENÝ, Tobis, Špilar, Mírovský, Rohan
4.-5.7. 2008 ROZMARNÉ LÉTO, Vl. Vančura
3.- 4.7. 2009 HRÁTKY S ČERTEM, J. Drda,
2.–3. 7, 2010 SLUHA DVOU PÁNŮ, C. Goldoni
2011 ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY, W. Shakespeare
2012 LUCERNA, A. Jirásek
DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU, Daněk
ŽENITBA, N.V. Gogol
LAKOMEC, J.P.Moliére
LETNÍ OPERNÍ FÉERIE
19.7. 2008 NEŽÁRECKÁ RUSALKA,
ČERT A KÁČA Z VAJBRTRUCU
15.8.2010 SKRÝCHOVSKÁ CARMEN
21.8. 2011 KOMEDIANTI Z JINDŘIŠE
JINDŘICHOHRADECKÁ OPERA
V r. 1955 jindřichohradecká opera dovršila pět let své činnosti a zároveň si připomenula 100. výročí prvního ochotnického operního představení v J. Hradci, kdy tehdejší ochotníci sehráli za vedení dr. J. Procházky Weberova „Čarostřelce“. Jindřichohradecká opera za pět let své činnosti (1950-1955) nastudovala pod vedením dirigenta Miloše Paula tyto opery:
1950 CARMEN, G. Bizet (Střelnice)
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ, G. Rossini (Střelnice)
1951 DALIBOR, B. Smetana (zámecké nádvoří)
LA TRAVIATA, G. Verdi (Střelnice)
1952 RUSALKA, Ant. Dvořák (zámecké nádvoří)
RIGOLETTO, G. Verdi (Střelnice)
CARMEN, G. Bizet (zámecké nádvoří)
1953 PRODANÁ NEVĚSTA, B. Smetana (zámecké nádvoří)
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ, G. Rossini (Střelnice)
1954 LIBUŠE, B. Smetana (zámecké nádvoří)
PRODANÁ NEVĚSTA, B. Smetana (zámecké nádvoří)
HUBIČKA, B. Smetana (Střelnice)
1955 JAKOBÍN, Ant. Dvořák (zámecké nádvoří)
DALIBOR, B. Smetana (zámecké nádvoří)
1956 ŠÁRKA, Z. Fibich (zámecké nádvoří)
??? MADAME BUTTERFLY, G. Puccini
1959 DVĚ VDOVY, B. Smetana (Střelnice)
Operní představení byla nastudována nadšenými ochotníky z řad jindřichohradeckých obyvatel, pravda za vydatné pomoci předních operních pěvců z Národního divadla v Praze (M. Šubrtová, M. Podvalová, J. Stříška, I. Žídek, T. Šrubař, Z. Otava, M. Tauberová a také Karel Berman, který byl zdejší rodák). HRÁLI I ZDEJŠÍ OCHOTNÍCI?
Každá opera byla reprízována 4x až 8x v Jindřichově Hradci, ale zajíždělo se i do Českých Budějovic, Tábora, Písku a Dačic.
r…………… Don Carlos od G. Verdiho v hlavní roli Karel Berman, zdejší rodák a člen ND v Praze a další členové opery ND:)