Dáma od Maxima – 2008

Georges FEYDEAU

Bláznivá situační komedie…

Být opravdovým Evropanem v tom krásném roce 1900, to znamenalo být v Paříži a vidět nový div světa – Eiffelovu věž. A navíc – být v nejlepších salónech obdivovaným Evropanem, to znamenalo vidět v pařížské divadle Dámu od Maxima.
Jejím značně rozporuplným hrdinou je solidní lékař Petypon, který se snaží vyřešit svoji choulostivou situaci, do níž se, možná i trochu nezaviněně, dostal po svém lehkomyslném flámu. Ale jak už u našeho autora bývá zvykem, čím víc se doktor Petypon snaží vše uvést na opravou míru, tím více se zaplétá do stále složitějších situací a vztahů. Jeho náhodná partnerka, šantánová tanečnice Číča, se tím vším ohromně baví a rozhodně mu nemíní jeho situaci ulehčit. A tak se bláznivé situace s neúprosnou logikou vrší tak, že se výborně baví i dnešní divák.

Jindřichohradecká divadelní společnost Jablonský nastudovala tuto bláznivou situační komedii známého francouského autora (např. Brouk v hlavě, Dámský krejčí) z roku 1899 ve vynikajícím překladu Alexandra Jerieho, v úpravě režisérů Sabiny a Jiřího Langerových, s původní autorskou hudbou Libora Soukupa a v choreografii Jany Vašákové a Bohuslavy Bérové, „ušité“ přímo pro soubor.

Georges Feydeau
DÁMA OD MAXIMA

Překlad Alexander Jerie
Režie Sabina a Jiří Langerovi
Scéna Sabina a Jiří Langerovi, Miroslav Šťastný
Choreografie Jana Vašáková j.h., Bohunka Bérová
Kostýmy Hana Šotová, Vlasta Vaňhová
Hudba Jacques Offenbach, Libor Soukup

Číča, dáma od Maxima ……………………………Kateřina Líbalová
Petypon…………………………………………..…Pavel Körner
Gabriela Petyponová ………………………………Ladislava Ratajová
Generál Petypon , baron du Grelé, strýček… .…Václav Staněk
Mongicourt…………………………………………Vlastimil Hanuš
Štěpán………………………………………………Josef Smrčka
Poručík Corignon …………………………………..Miroslav Šťastný
Marollier ..……………………………………………Pavel Prudil
Varlin ………………….……………………………Josef Böhm
Vévoda z Valmonté……….………………………..Petr Jelínek / Jakub Gantner
Emil ..…………………………………………………Luboš .Lepič
Chamerot……………………………………………Dušan Prager j.h.
Guérissac………………………………………….. Tomáš Hrbek j.h.
Metař ..………………………………………………Jiří Langer
Mme Vidaubanová .…………………………………Hana Šotová
M Vidauban..………………………………………. .Bohumil Čížek
Klementina ..…………………………………………Kateřina Lišková
Vévodkyně z Valmonté……..………………………Hana Liškařová j.h.
Mme Sauvarelová .……………………………….Radka Štěbetáková
Mme Clauxová ..……………………………………..Eva Dvořáková
Mme Hautignolová……………………………………Karolína Smržová
Mme Ponantová ..……………………………………Lenka Harudová
Baronka .……………………………………………..Bronislava Houdková
Tanečnice z Mouline-Rouge ………………………..Karolína Bedáňová ml.
Kateřina Líbalová
Kateřina Lišková
Hana Šotová
Radka Štěbetáková
Lenka Harudová
Bronislava Houdková
Jiřina Fišerová
Yvette, zpěvačka od Maxima ………………………Bohdana Bartůňková
/Radka Štěbetáková
Jacques, pianista od Maxima ..…………………….Libor Soukup
Georges Feydeau, stálý host u Maxima ………….Čeněk Třeček
Mademoiselle do šantánu zvoucí (hlas).………….Jana Buchová
Monsignore do šantánu zvoucí (hlas) ..……………Libor Soukup

Text sledují a aktéry konejší: Květa Máchová, Milena Machová a Milada Šteflová, Inspice, hlavně včasné nástupy hlídají: Milada Šteflová, Sabina Langerová.Výroba dekorací: pánská část uměleckého souboru. Zámečnické práce pro Moulin Rouge provedla parta Ladislava Štefla.
Osvětlení/Zvuk: Ladislav Smrčka
Ve hře jsou použity texty písní a dobové koláže z výboru Absintová panna aneb Smích pařížských kabaretů.

Premiéra Dámy od Maxima v provedení divadelního souboru Jablonský se uskutečnila ve středu 17. března 2004 v sále na Střelnici v Jindřichově Hradci.

Divadelní společnost Jablonský děkuje za spolupráci Městskému úřadu v Jindřichově Hradci.
Velký dík patří paní Vlastě Vaňhové za realizaci kostýmů.
Květinovou výzdobu s láskou připravila Květinka Hanka, Panská ul.JH

Hotel U numera šest

Bydlím pár kroků od bulvárů
ježto dbát musím na pověst,
v nádherném domě zvláštních tvarů –
v hotelu U numera šest.

Lze tu spát v postelích všech druhů
a v žádné sám: je třeba snést
pár blech, pár vší – a jít jim k duhu,
v hotelu U numera šest.

Z podhlavníku čouhají žíně:
kdo v spánku škrtne o pelest,
slítne na zem jak zralá dýně,
v hotelu U numera šest.

Jedenkrát za rok baba tlustá
chodí nám kvartýr pozamést.
Zůstanou po ní plivanců sta
v hotelu U numera šest.

Partaje – i když zdání klame –
táhnou za jeden provaz fest.
Společný hřeben všici máme
v hotelu U numera šest.

Oázou by byl dozajista
náš dům, kdyby za svitu hvězd
netroubil na mol trumpetista
v hotelu U numera šest.

Pokojská chodí na pokoj jen
pokud ví, že ji chcete svést.
Bývám jí levně uspokojen,
v hotelu U numera šest.

Že v peněžním jsem fretu stálém,
štěstí mi jaksi nechce kvést…
I vytrácím se před kvartálem
z hotelu U numera šest.

Být opravdovým Evropanem v tom krásném roce 1900, to znamenalo být v Paříži a vidět nový div světa – Eiffelovu věž. A navíc – být v nejlepších salonech obdivovaným Evropanem,, to znamenalo vidět v pařížském divadle DÁMU OD MAXIMA.
Že její autor Georges Feydeau pocházel ze šlechtické rodiny a že se dodnes jeho ctitelé nemohou dopátrat, zda přece jen nebyl synem císaře Napoleona III., může být pro nás už jen pikantní informací. Byl prý mimořádně krásný, velmi elegantní a měl talent, díky kterému vznikly skvosty světové komediální dramatiky: Dáma od Maxima (1899) či Brouk v hlavě (1907). Feydeauovu tvorbu lze rozdělit do tří období, která mají společného jmenovatele – ženu. Ženu počestnou (do určité meze) v prvním období, dámu volných mravů, rozpustilou, schopnou všeho a vždy se výborně bavící ve druhém období a ženu zatrpklou, ženu – semetriku období třetího.
Hrdina Dámy od Maxima, solidní lékař a vědec, řeší choulostivou situaci, do které se – trochu nezaviněně – dostal po svém lehkomyslném flámu. Čím víc se snaží vše nenápadně a hladce vyřešit, tím víc se zaplétá do stále složitějších vztahů, kterou s sebou přinášejí další problémy. Jeho náhodná partnerka Číča se tím vším ohromně baví a rozhodně nemíní jeho situaci ulehčit. Její bujnost a nevázanost mezi vznešenou společností na zámku je zdrojem vynikající situační komiky, která vyžaduje od ostatních okamžité jednání v anekdotickém stylu.
Proč jsme si zvolili právě tuto hru? Okouzlila nás jednak vtipnost zápletek, umocněná výborným překladem, jednak herecká příležitost pro více než 20 postav a také možnost „zařádit si“ pěvecky, tanečně i herecky. Přáli bychom si, aby se hra divákům líbila a aby je alespoň na chvilku přenesla do zmizelého světa té veselé, rozmarné a lehkonohé Paříže období fin de siécle.

A ještě něco: nastudováním této hry bychom chtěli uctít památku režiséra a herce Oty Ševčíka (1931 – 25.2.2003), který ji uvedl v Divadle Na Vinohradech 30.března 2001.

 

Pojďte do divadla!
kdy: 30.3.2020
kde:JH Střelnice
co: Muži a ženy