Hrdina západu

V dobré hře musí mít každá věta svou vůni jako ořech nebo jablko.“ J. M. Synge

JOHN MILLINGTON SYNGE – HRDINA ZÁPADU

Přeložil Martin Hilský
Scéna a kostýmy: Pavla Hovorková (návrh) a DS Jablonský (realizace)
Zvuková spolupráce: Libor Soukup
Technika: Vladislav Smrčka, Jiří Langer
Režie: Sabina a Jiří Langerovi

Christy Mahon ……………………………………………………………… Michal Palaugari
Mahon, jeho otec ……………………………………………………………….. Pavel Körner
Michael James Flaherty, hospodský …………………………………………. Vlastimil Hanuš
Margareta Flahertyová (zvaná Pegeen Mikeova), jeho dcera …………………… Adéla Ratajová
Shawn Keogh, mladý sedlák …………………………………………………… Adam Tomek
Philly Cullen, rolník ………………………………………….. Martin Charvát nebo Jan Štrobl
Jimmy Farrell, rolník ……………………………………………………….. Emanuel Krejcar
Vdova Quinová …………………………………………………………… Ladislava Ratajová
Sára Tanseyová, dívka z vesnice ……………………………………… Kateřina Heřmánková
Zuzana Bradyová, dívka z vesnice ………………………………………… Romana Kopřivová
Honora Blakeová, dívka z vesnice …………………………………….. ..Jaroslava Vistořínová
Nelly McLaughlinová, dívka z vesnice ……………………………………. Veronika Batelková
Mary Hollyová, dívka z vesnice ……………………………… Michaela Körnerová Chládková
Veřejný vyvolavač (hlas) ……………………………………………………….. Pavel Prudil
Vesničan …………………………………………………… Jan Štrobl nebo Martin Charvát

Odehrává se poblíž jedné vesnice na divokém pobřeží hrabství Mayo počátkem 20. století. První dějství za podzimního večera, další dvě dějství následujícího dne.
Přestávka po druhém dějství.
Premiéra 17. 5. 2016 v Jindřichovì Hradci

„Je velkej rozdíl mezi krásnejma řeèma a odporným činem.“ Pegeen

ZEPTALI SE NÁS
Proč jste si vybrali právě tento žánr?
Protože po řadě představení (zdánlivě) lehčího charakteru se chceme vrátit ke klasickému divadelnímu útvaru.
Čím je tato hra výjimečná?
Hra Hrdina západu (The Playboy of the Western World), kterou lze označit i jako černou komedii, způsobila při svém prvním uvedení v Dublinu v roce 1907 svou provokativností a otevřeností značný skandál a nejznámější rozbroje v dějinách irského divadla. Příběh mladíka, který se navzdory přiznání k hrůzostrašnému činu stane hrdinou celé vesnice, byl považován za urážku irské národní povahy.
Hra tedy klade otázky, na které si divák musí udělat svùj vlastní názor?
Ano, je tu celá řada nevyřešených otázek: co znamená chování vesničanů a co si o tom máme dnes myslet my; odsoudili bychom nebo oslavovali? Ústředním konfliktem hry je rozpor mezi iluzí a realitou. Ale co je realita a co iluze? Slova plynou a názory jednotlivých postav se pohupují jak na houpačce. To, co bylo důvodem k obdivu, je po chvíli považováno za odporný čin. Nedůvěra se mění v přátelství a lásku a láska zase v nenávist. Co je správné a co je odsouzeníhodné? Kde je vlastnì pravda…
A co hlavní postava? Je to hrdina nebo zločinec?
Je to zakřiknutý mladík, který přišel zdaleka, pasák dobytka, kluk bez vzdělání. A zároveň je to básník, který, když potká svoji lásku, mluví tak krásným jazykem, že poblázní i nejdivočejší holku ve vsi. Je to pytlák, který se toulával po nocích, nejšťastnější ve své samotě, ale v novém prostøedí se najednou stal vítězem ve všech sportovních disciplínách. Je to kluk, který se doma bál všeho a všech a nejvíc svého táty. Bázlivý a přece schopný toho nejstrašnějšího činu.
Takže, kdo to vlastně je?
Hrdina západu – to je básník s velkou představivostí,
– to je zrození silné osobnosti,
– to je „takovej malej, nedomrlej skrček“,
– to je morální i společenská kocovina,
– to jsou „houfy ženských, co stojí ve spodničkách napříč celým Irskem“.
Vyberte si.

JOHN MILLINGTON SYNGE

Narodil se v rodině irského protestantského právníka 16. dubna 1871; letos je to právě 145 let, jeden měsíc a jeden den, dělící nás od tohoto uvedení jeho slavné hry. Svá, nejprve soukromá studia, doplnil ještě hrou na housle a klavír, byl také příležitostný skladatel a vášnivý ornitolog. V r. 1895 však odjel do Paříže, kde studoval na Sorbonnì
jazyky a literaturu a toužil se stát francouzským (!) spisovatelem a kritikem. K zájmu o rodnou zem jej přivedl v Paříži až irský básník a dramatik William Butler Yeats, který ho vyprovokoval k návratu do Irska. Synge se stal spoluzakladatelem irského národního divadla Abbey Theatre a kromě dalších divadelních her (Ve stínu doliny, Jezdci k moři, Studna světců, Deirdre, královna smutků a Drátenická svatba) napsal také literární deník z kamenitých Aranských ostrovù a eseje ze svých toulek po irském venkově. Irská i světová dramatika prišla jeho předčasným úmrtím 24. března 1909 o velký talent. Hrdina západu ale nezemřel, ožívá dál na světových
jevištích do dnešních dnů.

Foto z technické zk. 15.5.2016 (Pavel Körner)