Jablonský
Divadelní společnost Jindřichův Hradec
Mezitím v důsledku Únorových událostí a výsledku všeobecných voleb v květnu roku 1948 převzala řízení státu Komunistická strana Československa. Kromě nutných reforem politických a ekonomických nastaly také v životě spolků určité změny. První známkou nových poměrů bylo ustavení akčního výboru v „Jablonském“ (26. března 1948) v čele s F. Exnerem, který měl prověřit postoje členů spolku za nacistické okupace. V případě „Jablonského“ šlo vskutku o formální záležitost, protože jindřichohradečtí ochotníci se osvědčili jako neohrožení příslušníci národa.
Rok 1951 znamená v historii „Jablonského“ důležitý mezník. Dle úředních vyhlášek nemohl totiž žádný spolek vyvíjet další činnost jako samostatná společenská organizace. Jeho členstvo se mělo rozhodnout pro některou státem uznávanou organizaci, při níž by mohlo pokračovat ve své práci. Rozhodnutí v „Jablonském“ bylo dlouho oddalováno. Když se blížil stanovený termín, sešel se 20. prosince 1951 výbor, aby se rozhodl pro některou z možných forem další existence spolku. Jedni z přítomných si přáli napojení na ROH (jak to nabízel tehdejší tajemník ROH Z. Dvořák), druzí uvažovali o přidružení k podniku „Jiholen“ v předpokladu, že by tento národní podnik mohl přispívat na potřeby ochotnického divadla, a konečně třetí skupina doporučovala začlenění do Místní osvětové besedy (MOB) v J. Hradci. O těchto možných řešeních mělo rozhodnout členstvo na valné hromadě svolané na 28. prosinec. Tato nebyla právě valně navštívena, ale většina přítomných uznala připojení na MOB za nevhodnější a nejpřijatelnější způsob a možnost další práce. Stalo se tak v 70. roce trvání „Jablonského“.
Pochybnosti, nerozhodnost a jiné průvodní jevy ve spolkovém životě dost obvyklé se na začátku 50. let nutně odrazily v činnosti souboru. Zatímco bylo ještě v roce 1949 nastudováno 5 her, v dalším roce jen dvě a v roce 1952 se nehrálo již vůbec. V roce 1953 se „Jablonský“ zase vzchopil (4 hry o 8 představeních), ale hned v roce 1954 předstoupil soubor před diváky s jedinou hrou.
V té době také nastalo střídání generací. Většina dosavadních režisérů opustila scénu a také počet účinkujících se ztenčil. Nastoupili však noví režiséři s ctižádostivými plány a ochotnický soubor omládl. Bylo důležité, že chuť ke hraní zůstala a rostla.
Sezóna 1955 byla zahájena až v červnu operetou (poslední vůbec), po níž následoval Jiráskův „Jan Roháč“ na prostorném jevišti na třetím zámeckém nádvoří. Na podzim následoval Čapkův „Loupežník“, s kterým pak soubor hostoval na jevištích měst na jindřichohradeckém okrese.
Počínajíc touto Čapkovou hrou zajížděl soubor „Jablonský“ v následujících letech s vybranými hrami také za hranice okresu. Tak hned s Tylovou „Paličovou dcerou“ (1956) – za tuto inscenaci byl „Jablonský“ zařazen do skupiny C vyspělých ochotnických souborů, a s Čapkovou „Bílou nemocí“ (sehrána potom v roce 1957 na národní přehlídce ochotnických divadel v Kutné Hoře). V roce 1959 účastnil se „Jablonský“ národní přehlídky vyspělých ochotníků v Pardubicích s nastudovaným „Ďábelským kruhem“ (H. Zinnerové), v roce 1967 vystoupil s Ostrovského hrou „Kdo hledá, najde“ v soutěži nejlepších inscenací v Jihočeském kraji. Po delší přestávce předvedl (1979) Gogolova „Revizora“ na XII. Honzlově Humpolci a naposledy vystoupil na okresní přehlídce amatérských souborů v Nové Včelnici s hrou M. Brůhové „Parcela pro Jakuba III“ (1980).
Do repertoáru byly zařazovány též hry napsané příslušníky novější generace M. Jariše, J. Drdy, O. Daňka, J. Dieta, V. Čtvrtka, M. Brůhové). Od roku 1957 seznamoval „Jablonský“ obecensto s divadelní tvorbou dalších sovětských autorů (A. Arbuzov, A. Gladkov). Nastudování Shakespearových her „Veselé paničky windsdorské“ (1862) a „Sen noci svatojánské“ (1964) svědčilo o náročných cílech režisérů.
Při sledování činnosti „Jablonského“ v posledních dvaceti letech neunikne pozornosti skutečnost, že byly v práci spolku též pauzy. Tak se třeba nehrálo v roce 1961, kdy bylo vzpomenuto 80. výročí založení „Jablonského“ jen retrospektivní výstavkou a kdy se „Jablonský“ při uspořádaném ochotnickém festivalu v J. Hradci spokojil s rolí hostitele. A nehrálo se ani v letech 1965 a 1968.
V letech 1932 až 1980 sehrál „Jablonský“ celkem 165 her (z toho 15 pro děti) o 234 představeních (42 dětských), čímž prokázal svou životaschopnost.