Vzpomínky na léta (1932 – 1951)

Příznivec „Jablonského“ František Jeníček shromáždil kritiky a jiné zprávy otiskované v místních novinách („Ohlasu od Nežárky“ a „Zájmech českomoravské vysočiny“) do dvou knih. Tento zdroj však končí v červnu roku 1941, kdy německé nacistické úřady zakázaly vydávání všeho krajinského a místního tisku. Dlouholetý jednatel a naposledy předseda „Jablonského“, Jaroslav Svoboda začal v roce 1944 psát kroniku spolku, která měla navazovat na Šimánkovu knížku, ale tento rukopis je stále nezvěstný.

Cenné bývají vzpomínky z řad aktivních členů, ale jejich počet se po druhé světové válce ztenčil buď jejich odchodem z města nebo úmrtím a zbylí, dosud žijící pamětníci, buď ztratili zájem nebo jejich paměť již selhává.

A tak jedinými spolehlivými svědky činnosti spolku zůstaly podnes divadelní plakáty, programy a fotografie a také návrhy scénických výprav, jejichž dokumentární charakter zhodnotil a pečlivě uchovával Václav Hanc.

V rozmezí let 1932 až 1951 je možno rozeznat tři období činnosti. V prvním (1932 – 1938) činnost „Jablonského“ znatelně oživuje ve srovnání s předchozími léty, úroveň režie stoupá, repertoár je obohacen o operetní tvorbu. Střední období (1939 – 1945) zahrnuje léta národního ponížení a nesvobody, kdy však aktivita spolku se pozoruhodně zvyšuje.

V poslední fázi (1946 – 1951) v souvislosti s celkovým vývojem společenských organizací jejich činnost ochabuje. A také „Jablonský“ tehdy prošel krizí a jako samostatný spolek končí. V číslech lze takový vývoj vyjádřit asi takto:

1932 – 1938 38 her 52 představení
1939 – 1945 46 her 101 představení
1946 – 1951 22 her 33 představení

Počínajíc rokem 1932 s postupným přílivem nových sil vytvářel se v „Jablonském“ a upevňoval nový herecký soubor (v tom čase čítal spolek 82 členů). Kritika mohla zaznamenat, že omlazený kolektiv se věnuje hodnotné práci, že chce diváky také seznámit s problémy doby, jak je řeší soudobí dramatikové. Též změna spolkových stanov, na kterých se usnesla valná hromada 28. února 1932, měla odpovídat době.

V tomto poválečném období měly převahu hry domácích autorů. Ke starším klasikům (Tyl, Stroupežnický, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, G. Preisová) byli nyní přibráni K. Čapek, J. Verner a F. Tetauer. Z cizích autorů se udrželi na repertoáru Sardou a Rolland, k nimž nyní přistoupili B. Nušič, M. Achard, L. Pirandello, N. V. Gogol a M. Maeterninck.

Úspěšné provedení Tylovy „Fidlovačky“ (1934) ve spolupráci s místním pěveckým spolkem „Smetana“ (hudební vložky nastudoval a řídil dirigent plukovní hudby štkp. Jan Zeman) otevřelo cestu operetě, čímž spolek vyšel vstříc milovníkům lehké múzy. Taková představení byla reprizována a spolku přinášela také hmotný užitek. Za dirigentským pultem stával Jaromír Stejskal, propagátor tohoto hudebního žánru.

Nadešel rok 1938. Spád událostí od jara dočasně zabrzdil činnost „Jablonského“. Nepřátelské počínání části německých obyvatel podněcovaných ze sousedního nacistického Německa zvyšovalo napětí uvnitř republiky. Při květnové částečné mobilizaci polovina aktivních členů souboru nastoupila vojenskou službu na obranu ohroženého státu. Nadiktovaná nová státní hranice byla na začátku října 1938 přisunuta do blízkosti J. Hradce. Za této situace nebylo na divadlo pomyšlení. Tragédie národa byla dovršena v polovině března následujícího roku vojenskou okupací Čech a Moravy.

Činnost „Jablonského“ ve změněných poměrech však neustala, naopak ještě zesílila. Již začátkem března roku 1939 se opět hrálo a do poloviny téhož roku následovala další dvě představení. V polovině října se hrálo znovu a do konce roku byly ještě nacvičeny 3 hry pro děti, na které se potom při sestavování repertoáru každoročně pamatovalo.

Roku 1940 bylo na programu 6 her a opereta, všechny vesměs reprizované. S některými hrami zajížděl soubor i do okolních měst ( do Kamenice nad Lipou, Počátek, Kardašovy Řečice ).

Pojďte do divadla!
kdy: 20.5.2018
kde:Praha Činoherní klub
co: Goldoniáda